Podnik Tatra Defence Vehicle z Kopřivnice slaví fantastický triumf – podniku se podařilo prodat obrněná vozidla za 4krát vyšší cenu oproti cenám obvyklým v kategorii obrněných vozidel MRAP. Kupcem, jak jinak, je Armáda ČR.
Kategorie obrněných těžkých vozidel nabyla na popularitě s válkou proti domorodému obyvatelstvu v Afghánistánu. Domorodé obyvatelstvo nedisponuje proudovými stíhačkami, nemá žádné bombardéry, bitevní vrtulníky, radary, PVO, tanky, BVP, GMLRS, průzkumné satelity atd. Z těchto důvodů domorodé obyvatelstvo používá improvizované prostředky např. IED – Improvised Explosive Devices (improvizovaná výbušná zařízení).
Tyto výbušné nástražné prostředky, miny atp. způsobovaly velké ztráty obyčejným Humvee a nákladním vozům. Proto se expediční síly našich ctihodných spojenců poučily v JAR, kde se již mnoho let produkují specializovaná obrněná vozidla RG-31 a RG-33 s podvozkem ve tvaru písmene V, který zajišťuje dobrou odolnost proti minám a s pancéřovou nástavbou pro posádku a náklad.
Tyto špičkové MRAP stojí od 630.000 dolarů výše. Dalším široce používaným MRAP je International MaxxPro v cenách od 525.000 dolarů výše. Včetně veškeré výbavy, výstroje, výzbroje, vysílaček atd. se ceny pohybují kolem 1 milionu dolarů.
Tatra Defence produkuje vozidlo Titus, které dobře zapadá do kategorie MRAP. Velikostí, pancéřováním, únosností atd. Tatře se podařilo prodat Armádě ČR 62 kusů vozidel Titus za cenu 6 miliard korun. Tzn. cena jednoho obrněného vozidla vychází na bezmála 100 mil. korun.
Současným kursem dolaru je to cca 4,44 mil. dolarů za jedno vozidlo Titus. Pro srovnání: jeden kus moderního tanku T-90MS nebo VT-4 (MBT3000) stojí mezi 4 až 4,5 mil. dolarů. A každý kluk chápe, že nelze srovnávat 25 tunový obrněný náklaďák s moderním 50 tunovým tankem.
Prodej obrněných náklaďáků předražených o 300% tj. za čtyřnásobnou cenu je naprostým triumfem české školy strojírenského a automotive managementu.
Oficiální tisková zpráva:
V kopřivnické Tatře mají v těchto týdnech celozávodní dovolenou. Nikde ani noha. Uprostřed obrovského areálu automobilky jsou ale přísně střežené haly obehnané ostnatým drátem a hlídané kamerami, kde se výroba ani v horkém létě nezastavila a vše běží na plné obrátky.
Před pěti lety tu Jaroslav Strnad, majitel firmy CSG, do které patří i výrobce vozů Tatra, nechal opravit dvě zdemolované haly a zároveň založil zbrojařskou firmu Tatra Defence Vehicle (TDV).
Skoro stovka zaměstnanců TDV ve střeženém areálu vyrábí obrněnce Pandur II pro českou a nově i indonéskou armádu, dále pancéřové kabiny pro tatrovky, které jsou páteří vozového parku české armády.
Ale veškeré úsilí místní inženýři a technici v poslední době směřují na vývoj a start výroby nových obrněnců Titus, které vyvinula francouzská společnost Nexter a které jsou postaveny na tatrováckých podvozcích. Česká armáda si jich objednala 62 kusů za šest miliard korun.
„Dokončujeme projekt Pandurů – poslední dvacátý kus dodáme na konci tohoto roku – a rozjeli jsme projekt Titus. Jsme ve fázi vývoje, abychom vůz přizpůsobili požadavkům české armády. Už jsme vyrobili první dva podvozky,“ řekl Právu generální ředitel TDV Tomáš Mohapl.
Podvozky poslali do Versailles u Paříže, kde má francouzská státní zbrojovka Nexter jednu z továren, aby tu na podvozky vyrobili pancéřové korby. Poté se vozy vrátí do Kopřivnice k dokončení.
První z prototypů ale nebude mít dlouhou životnost, protože ho nechají ve státní vojenské zkušebně vyhodit do povětří. „Na podzim nás čeká výbuchová zkouška, protože česká armáda požaduje, aby každý typ fyzicky prošel výbuchovou zkouškou, která ověří ochranu posádky,“ poznamenal Mohapl.
Ve TDV věří, že auto odolá hned na první pokus. „Uletí z toho kola a vše, co je zavěšené na povrchu, ale výbuch nesmí projít dovnitř, aby měla posádka šanci přežít. Pokud se však korba otevře jako konzerva, tak jsme výbuchovým testem neprošli,“ řekl Mohapl.
Pokud výbuchová zkouška dopadne dobře, tak se naplno vrhnou na výrobu dalších šesti prototypů. Ty už by měli zhruba za rok dostat vojáci, aby vozidlo odzkoušeli, jestli odpovídá jejich zadání.
Nemohli lakovat, nebyly respirátory
Teprve poté budou moci v Tatře rozjet sériovou výrobu. První vozy by podle harmonogramu měla armáda dostat v roce 2022 a poslední o rok později.
Mohapl věří, že dodací lhůty splní, i když jim výrobu komplikuje koronavirus. Na jaře museli na chvíli zavřít lakovnu a nemohli stříkat korby Pandurů. „Na trhu nebyly žádné respirátory, které potřebují naši lakýrníci, protože byly kvůli epidemii koronaviru beznadějně vykoupené,“ uvedl Mohapl. Dodal, že sami se s virem zatím příliš nepotýkají, ale někteří jejich dodavatelé součástek pro Titus mají kvůli viru potíže.
Celá sériová výroba by se měla postupně přenést do Kopřivnice a do dalších českých firem. Podíl českého průmyslu už ze startu bude 65 procent, a až bude přenesena veškerá výroba do Česka, podíl stoupne na 80 procent.
Podle Mohapla z náročné výroby pancéřových koreb nemají žádné obavy, protože technologii svařování zvládají. „Máme za sebou zkušenost s pandury a tam výroba svařenců probíhá úplně stejně,“ řekl ředitel.
TDV se zatím ekonomicky daří, loni měla tržby 826 milionů korun a zisk před zdaněním 50 milionů korun. Z toho více než třetina tržeb pochází z exportu.
