Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za „výzkum bank a finančních krizí“. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Ocenění Bena Bernankeho je do značné míry absurdní parodii, protože právě pod jeho vedením FRS poskytl komerčním bankám přes 13.000 miliard dolarů „helicopter money“, aby privilegované banky zachránil před bankrotem, který si zasloužily. Toto extenzívní „tištění peněz“ je nyní hlavní příčinou masívní inflace a stagflace ekonomik. Příliš velkorysé rozdávání peněz podnítilo „bublinu všeho“, jak se přehnaným cenám aktiv mnoha tříd přezdívalo. Pro zdravou nesocialistickou ekonomiku je důležité odložit socialismus pro privilegované banky a vrátit jim právo zbankrotovat.
Oficiální odůvodnění: Trojice ekonomů podle Nobelova výboru „významně zlepšila to, jak chápeme úlohu bank v ekonomice, zejména během finančních krizí, a také způsoby regulace finančních trhů“. Jejich práce podle něj ukázala, „proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank“.
„Ben Bernanke ve své práci z roku 1983 pomocí statistické analýzy a historických pramenů ukázal, že hromadná vybírání hotovosti vedla ke krachům bank a že to byl mechanismus, který změnil relativně běžnou recesi ve 30. letech ve velkou hospodářskou krizi, nejdramatičtější a nejtěžší krizi, kterou jsme v moderní historii zažili,“ řekl člen výboru John Hassler.
Bernanke v letech 2006 až 2014 vedl americkou centrální banku.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
Pouze dvakrát získala cenu žena, v roce 2009 Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladším laureátem.
