Generál Pelz: Čím déle USA tam pobývaly, tím více byl Tálibán přijímán

Bývalý velvyslanec v Afghánistánu a generál v záloze Petr Pelz poskytl médiím rozhovor, ve kterém promluvil o příčinách bleskurychlého ovládnutí Afghánistánu radikálním hnutím Tálibán.

„Tálibán ovládl téměř celou zemi. Slovo bleskurychle je klíčové, takovéto tempo vylučuje vojenské akce, prokazatelně bylo umožněno dohodami, pro vnější svět někdy i šokujícími. Nepředstavujme si to tak, že by nějaká jednotka postupovala touto rychlostí od města k městu. Ne. Jenom všude řada místních lidí najednou prohlásila: Teď jsem Tálib. Bezpochyby to umožnil internet a sociální sítě,“ uvedl Petr Pelz.

Generál poznamenává, že dohody mezi válčícími stranami jsou v afghánské kultuře tradiční záležitostí, a mezi Afghánci jsou ujednání vzájemně ctěna. Proto, podotýká, k tak zásadní přeměně došlo zatím na afghánské poměry bez krveprolití.

Současný chaos na letištích je ale podle něj zásluhou hlavně Američanů, kteří opustili nejbezpečnější základnu na vojenském letišti Bagram. To se podle Pelze vzpírá zdravému rozumu i vojenské logice.

„Tato letecká základna v blízkosti Kábulu byla vždy prvním a posledním místem okupačních armád. Byla by ideální pro evakuaci cizinců i Afghánců z Afghánistánu. A skutečnost, že ji americké jednotky opustily ve 2 hodiny v noci, aniž by informovaly svého afghánského kolegu, velitele, který měl základnu převzít, je již zcela nevysvětlitelná. Drancující lapkové byli pak na místě dříve, nežli ANA,“ řekl generál.
Co se týká současného úspěchu Tálibánu při ovládnutí země, je podle Pelze jasné, že byl umožněn kvůli tomu, jak se vyvíjel postoj řadových Afghánců ke hnutí.

„V paštunských oblastech, řekl bych, byl postoj smíšený s mírně převládajícími sympatiemi. Ani zde však Tálibán nebyl nějak milován. Ne snad konkrétní Tálibové, ale spolek jako takový. Afghánci považovali Tálibán za cizorodý prvek, neboť vznikl v Pákistánu a postoje Afghánců k Pákistánu jsou, řečeno diplomaticky, velmi ambivalentní. Původní Tálibán byl paštunsky šovinistický a tak v oblastech Paštuny neobývaných byl odmítán,“ prozradil Petr Pelz.

Důležité je ale podle něj pochopit, proč se takový vztah postupně proměnil.

„Čím déle Američané, nebo šířeji my, Západ, jsme v Afghánistánu pobývali, tím méně jsme byli považováni za osvoboditele, tím více za okupanty a tím více byl Tálibán přijímán, neboť se stal jedinou identifikovatelnou entitou, která proti těmto okupantům bojovala,“ vysvětlil Pelz.

Dodává tak, že Afghánci musí volit, buď jsou pro bezvěrecké okupanty a jejich přisluhovače, nebo pro, byť bláznivé, vlastence reprezentované Tálibánem. Vzhledem k tomu, že se jedná o „vítěznou značku“ a přihlášení se k němu umožňuje rychlý nástup do politiky, kde se bude tvořit tzv. „vládu národního porozumění“ – tedy bez Američanů a jejich maňásků, rozhodnout pro Afghánce nebude těžké. Ale i když dnes je volba jasná, Pelz se domnívá, že s odchodem amerických vojáků kouzlo Tálibánu brzy vyprchá. „Zůstane zase jen nepřitažlivá množina alfa samců bojujících o kost,“ konstatoval Pelz.

Co se týká mezinárodního uznání Tálibánu, Pelz podotýká, že se jej pravděpodobně nejrychleji dočká od Ruska.

„Je možné konstatovat, že zisky za prodej opia, a následně heroinu, se staly nezanedbatelnou částí hospodářského života země. Ze všech blízkých států vadí export heroinu z Afghánistánu patrně nejvíc Rusku. Vzpomínám si, že mi před deseti lety říkal ruský velvyslanec, že ročně zemře v Rusku na následky této drogy přímo nebo nepřímo více ruských občanů, než padlo za deset let války v Afghánistánu sovětských vojáků,“ uvedl generál.

Rusko si proto již stanovilo konkrétní podmínky pro uznání, zejména to, aby se z Afghánistánu do jeho země nepřelévaly terorismus a drogy.

„Ostatní země, včetně států arabského poloostrova i západní státy zatím jsou méně konkrétní. Západ konečně začíná chápat, jak moc to v Afghánistánu prohrává, tak začíná tradičně harašit sankcemi. K neuvěření,“ dodal bývalý velvyslanec v Afghánistánu a generál v záloze Petr Pelz.