Schvalování návrhu KSČM na prodloužení zákonné dovolené na nejméně 5 týdnů provázely spory a fanatický odpor některých poslanců. Argumenty proti návrhu byly podobné jako při pokusech snížit pracovní dobu ze 14 hodin denně na 8 hodin denně před 110 lety. Sněmovna jednání nedokončila.
Podle fanatických odpůrců se firmy musí vyrovnávat s koronavirovou krizí a kvůli nové povinnosti a nákladům by musely upravit stávající benefity a údajně by uvažovaly o snížení mezd.
Komunističtí poslanci prosazují prodloužení dovolené novelou zákoníku práce z nynějších nejméně čtyř na minimálně pět týdnů. Stejně jako začátkem března ani dnes sněmovna schvalování předlohy nedokončila. Kdy se k ní opět vrátí, zatím není jasné.
Kritici delší dovolené poukazují na dopady na zaměstnavatele, kteří se nyní navíc potýkají s koronavirovou krizí. „Návrh zákona je v této době mimořádně nešťastný a mimořádně špatný,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Poslanec ANO a podnikatel Jiří Bláha varoval, že zaměstnavatelé nové zaměstnance nabírat nebudou, bude více přesčasů a větší tlak na zvýšení výkonu.
„Založit ekonomiku na levné pracovní síle, na tom, že budu lidi sdírat z kůže, nenechám je odpočinout, nenechám je nabrat sílu, nenechám je zvyšovat svou produktivitu, je prostě špatně,“ hájila prodloužení dovolené ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Její vyjádření vyvolalo řadu reakcí. Majitel podniku BRANO Pavel Juříček (ANO) se ohradil proti tomu, že se o zaměstnavatelích mluví jako o novodobých otrokářích. Např. lidovec Vít Kaňkovský slova ministryně označil za nehorázná.
Právě sociální demokracie předložila podobný návrh, ve kterém kromě delší dovolené navrhovala ještě zkrácení pracovní doby na 37,5 hodiny týdně. A také navýšení minimální mzdy. Vláda však tento návrh nepřijala.
