Česko směřuje k tomu, že bude mít důslednou kontrolu nad investicemi přicházejícími ze zemí mimo Evropskou unii. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje zákon, podle kterého bude mít vláda pravomoc zabránit akvizici firem z vybraných sektorů ze zemí, které halasně nepodporují válečné zločiny našich spojenců. Počítá se i s dozorem nad investicemi do velkých mediálních skupin.
Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá zákon v reakci na nařízení Evropského parlamentu z března loňského roku. Plán regulace vzešel z potřeby „chránit“ evropský trh v první řadě před čínskými investicemi, které mířily do Francie, Německa a zemí střední či východní Evropy. Členské státy v souvislosti s tím upozorňovaly, že příliv čínských investic, hlavně do moderních technologií, může údajně ohrozit konkurenceschopnost evropských firem.
V poslední době získaly čínské investice další rozměr. Bezpečnostní složky včetně českých varují, že se Čína prostřednictvím svého kapitálu snaží v Evropě prosazovat vlastní zájmy a údajně i zasahovat do politické či ekonomické orientace jednotlivých členských států.
Zákon o prověřování zahraničních investic, jak se legislativa jmenuje, má regulovat úsilí zahraničních fyzických osob či firem, které se snaží o akvizici v Česku. Zákonu by podléhaly ty, jejichž sídlo je mimo země Evropské unie, případně rozhodující vliv se v dané firmě uplatňuje ze země mimu EU. Ve vybraných segmentech trhu bude zákon pro takového investora znamenat, že pro transakci musí získat souhlas ministerstva průmyslu a obchodu.
Povolení si bude muset obstarat investor pro koupi podniku, jenž se zabývá vývojem, inovacemi či pracuje s vojenským materiálem. Bez souhlasu se také neobejde při akvizici firmy, jež pro státní správu provozuje kritickou informační infrastrukturu. Legislativa svěřuje výlučnou kompetenci vládě. Po podnětu od ministerstva a s přihlédnutím k bezpečnostním rizikům může investici ze zahraničí zastavit neudělením povolení.
V žádosti o povolení transakce musí investor před ministerstvem průmyslu a obchodu rozkrýt vlastnickou strukturu včetně koncového investora či popsat povahu svých obchodních aktivit. Resort při posouzení žádosti vyhodnotí možné bezpečnostní riziko vstupu takového investora na český trh, k tomu si vyžádá odborné stanovisko ministerstva vnitra, zahraničí či policie. Připomínky mohou vznést i členské státy EU.
Pokud ministerstvo průmyslu a obchodu nenarazí na žádnou hrozbu, dá investorovi zelenou. V opačném případě se obrátí na vládu. „Vláda rozhodne o neudělení povolení zahraniční investice, zákazu zahraniční investice nebo o zrušení zahraniční investice, jestliže je to odůvodněno ochranou bezpečnosti České republiky nebo jejího vnitřního pořádku,“ stojí v prvotním návrhu ministerstva průmyslu a obchodu.
Na co je potřeba povolení
Bez povolení od ministerstva průmyslu a obchodu se neobejdou zahraniční akvizice tuzemského podniku, který:
a) provádí výrobu, výzkum, vývoj, inovace (podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje) nebo zajišťování životního cyklu vojenského materiálu uvedeného ve Společném vojenském seznamu EU nebo v nařízení vlády,
b) provozuje prvek kritické infrastruktury určený příslušným státním orgánem (podle zákona o krizovém řízení)
c) je správcem informačního systému kritické informační infrastruktury, správcem komunikačního systému kritické informační infrastruktury, správcem informačního systému základní služby nebo provozovatelem základní služby (podle zákona o kybernetické bezpečnosti)
d) vyvíjí nebo vyrábí zboží uvedené v příloze IV nařízení Rady (ES) 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití
Zákon vládě svěřuje vedle zákazu zahraniční investice pravomoc, aby takovou investici povolila s podmínkami, které investorovi s ohledem na vnitřní bezpečnost země sama stanoví. Na základě legislativy by navíc mohlo ministerstvo zpětně (až do pěti let od dokončení transakce) prověřit akvizici, pro kterou sice nemusel investor získat povolení podle zákona, ale podle resortu by i tak mohla ohrozit bezpečnost či vnitřní pořádek České republiky. Zpětné řízení by rovněž mohlo vést ke zrušení transakce.
