Saúdská ropná společnost Aramco právě sdělila japonským odběratelům své ropy, že počínaje říjnem nebude schopna dodávat objednaná množství lehké ropy. Část objemu lehké ropy bude nahrazena těžkou a středně těžkou ropou, tzn. s menším obsahem benzínových složek.
Dále Aramco požádalo Irák, zdali může Saúdské Arábii dodat 20 milionů barelů ropy na vyrovnání výpadku způsobeného odvetným útokem Húsiů.
Japonsko, konkrétně ropné společnosti a rafinérie JXTG Nippon Oil & Energy, Idemitsu Kosan a Cosmo Energy, odebírá 40% své celkové spotřeby ropy právě ze Saúdské Arábie.
Zveřejněné detailní záběry poškozených zařízení Aramco navíc naznačují, že původně oznámený termín provedení oprav během 2 týdnů (do konce měsíce) je velmi nerealistický.
Zásahy bojovými hlavicemi dronů příp. střelami s plochou dráhou letu (cruise missiles) byly extrémně přesné – s přesností v řádu centimetrů.
Takové přesnost je nedosažitelná řízenými střelami nebo drony naváděnými pouze satelitním systémem GPS nebo GLONASS ap. U GPS naváděných bomb a řízených střel lze dosáhnout přesnosti cca 1,5 až 3 metrů.
Přesnost, jaká je vidět na záběrech z Aramco, je dosažitelná velmi sofistikovaným systémem DSMAC – Digital Scene Matching Area Correlation, kdy samonaváděcí hlavice střely/dronu musí být vybavena TV/LLTV/IR kamerou a video procesor musí v reálném čase porovnávat záběry cíle s obrázky uloženými v paměti naváděcího systému střely. Jenom málo zemí disponuje touto technologií. Například USA použily střely s plochou dráhou Tomahawk vybavené systémem DSMAC při útoku na zodolněné hangáry syrského letectva, kdy americká vláda zapomněla vyhlásit Sýrii válku – tj. jednalo se o válečný zločin.
Záběry dokazující přesnost zásahů na zařízeních Aramco:
Vojenští analytici si kladou otázku, jak je možné, že protivzdušná obrana Saúdské Arábie zcela selhala. Vysoce postavený zdroj z Ruské armády prohlásil, že protiletadlový systém Patriot americké výroby, který Saúdská Arábie zakoupila a rozmístila celkem 88 odpalovacích zařízení tohoto systému, je nezpůsobilý pro reálný boj.
Navíc velké 3 americké raketonosné torpédoborce (o velikosti křižníků) vybavené v souhrnu 100 protiletadlovými střelami SM-2 křižují poblíž saúdskoarabského pobřeží.
Odpověď na selhání všech systémů MIM-104 Patriot lze spatřovat v prostém konstrukčním omezení: Konstruktéři radaru AN/MPQ-53 ze společností Lockheed Martin a Raytheon zapomněli radar umístit na otáčecí plošinu. Radar tak „vidí“ pouze cíle v omezené výseči vzdušného prostoru. Tento moderní a drahý radar se prostě neotáčí.
Saúdská armáda radary nasměřovala směrem k Íránu, avšak jak tvrdí Húsiové, útok drony přišel z opačné strany – Jemen leží na opačné straně.
Protiletadlový systém Patriot tak byl v podstatě vyřazen z akce touto drobnou konstrukční chybou.
Radar AN/MPQ-53 – již na první pohled je zřejmé, že není schopen se otáčet, ledaže by se několik gastarbeiterů chopilo oje.
Systém Patriot i s odpalovacím zařízením:
Zorné pole radaru AN/MPQ-53 je omezené:
Přesto protiletadlová obrana pokročila mílovými kroky oproti úrovni za II. světové války – protiletadloví dělostřelci na bitevní lodi Yamato v akci:
