Smlouva o raketách středního a mezilehlého doletu (INF) v ohrožení

Smlouva INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) o zákazu raket (přesněji: řízených střel) s doletem 500 až 5.500 km podepsaná mezi prezidenty Gorbačovem a Reaganem v r. 1987 (vešla v platnost v r . 1988) představovala významné zvýšení bezpečnosti v Evropě v době studené války.

Jaká byla (a zatím stále je) podstata: Balistické řízené střely Pershing II umístěné v Německu mohly během 4-7 minut zasahovat a zničit strategicky významné cíle ve střední a východní Evropě (letecké základny atp.). Během 4-7 minut není možné adekvátně reagovat protiúderem. Z toho vyplývalo obrovské nebezpečí jednostranné eskalace, protože jistota odstrašení vzájemným zničením se rozplynula. Zákaz se tkal také křižujících střel s plochou dráhou letu Tomahawk umístěných na britských základnách a sovětských SS-20 a dalších starších modelů. Smlouva zakazovala řízené střely o uvedeném doletu odpalované z pozemních prostředků (vozidel, sil, ramp), nezakazovala řízené střely odpalované z letadel nebo lodí.

Americká administrativa v současnosti obviňuje ruskou stranu z porušení pravidel u modelu Novator 9M729. Americká strana není schopna předložit žádný konkrétní důkaz a vyhrožuje, že od smlouvy INF odstoupí. Ohlásila start procesu odstoupení na 2. únor t.r.:

„Nebyli jsme se včera s Ruskem schopni posunout,“ uvedla Andrea Thompsonová, zástupkyně amerického ministerstva zahraničí pro kontrolu zbraní a mezinárodní bezpečnost.

Spojené státy jsou tak podle ní 2. února připraveny smlouvu vypovědět. Po šestiměsíční „výpovědní“ lhůtě pak smlouva uzavřená mezi sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem a americkým prezidentem Ronaldem Reaganem z 8. prosince 1987, díky níž prakticky zmizela celá jedna kategorie jaderných zbraní, zanikne.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov: „Delegace USA přistoupila k rozhovorům s předem stanovenou pozicí, která byla předložena ve formě ultimativního požadavku, abychom pod americkým dohledem zničili raketu, odpalovací zařízení a všechna související zařízení,“

Tím, kdo prohraje, bude Evropa. Pro Evropu včetně ČR není žádným přínosem, pokud americká a ruská strana opět rozmístí na hranicích řízené střely, které významnou měrou zvýší riziko nahodilého, nechtěného rozpoutání válečného konfliktu. Je asi evidentní, že zájmem obyčejného občana v ČR, Polsku, Rakousku atd. není to, aby mu nad hlavou létaly nějaké Pershingy III, protože výstražný radar někde v Německu omylem vyhodnotil husté sněžení nad Tatrami za raketový útok z Kaliningradu.

Správný okamžik pro evropské politiky, rezolutně říct: Ne