Diskuze bankovní rady ČNB se věnovala rizikům a nejistotám, které přináší krize související s pandemií. Členové opakovaně zmínili, že současná opatření nemusí nutně znamenat protiinflační dopad, zejména v situaci, kdy koruna významně oslabila a dodatečně tak uvolňuje měnové podmínky v ekonomice.
Další oslabení koruny by však mělo již negativní dopad na domácnosti. K lepší situaci se podle bankovní rady přidává i uvolněná fiskální politika, která v kombinaci s kroky Evropské unie tlumí negativní dopady současné pandemie.
Podstatná část diskuze se také věnovala inflaci, která zůstává na vyšších hodnotách a na rozdíl od zemí eurozóny, v některých případech i roste. V rámci bankovní rady však panují různé důvody, které stojí za tímto vývojem.
Podle Oldřicha Dědka je to však silný argument proti dalšímu snížení úrokových sazeb. Se současným nastavením měnových podmínek byl spokojen i guvernér Rusnok. Podle něj zde i přes nejistý výhled není potřeba dalšího snižování úrokových sazeb.
Na druhou stranu Tomáš Holub a Marek Mora řekli, že poslední vývoj pandemie zvyšuje pravděpodobnost dalšího uvolnění a potřeby nekonvenčních nástrojů v budoucnu.
Finanční trhy v průběhu září výrazně revidovaly očekávání ohledně prvního zvýšení úrokových sazeb ČNB, což byl i jeden z hlavních důvodů skokového oslabení koruny. Aktuálně dávají investoři zhruba 20% šanci zvýšení úrokových sazeb centrální banky v ročním horizontu a 70% v horizontu dvou let.
S ohledem na klesající kupní sílu hlavních měn: amerického dolaru a eura je však důležité, aby synchronně klesala také kupní síla (hodnota) české koruny. Tím, že hodnota fiat měn klesá synchronně, mezi prostým obyvatelstvem tento úkaz vzbuzuje žádoucí dojem, že hodnota fiat měn se drží stabilní úrovně. Udržování tohoto jevu je důležité pro zachování sociální stability, což může potvrdit každý centrální bankéř.
Ilustrativní obrázek v úvodu: Přespříliš slabá měna však od jisté úrovně může vzbuzovat podezření prostého publika.
