Arogance se stala největší hrozbou pro české firmy v období revolučních technologických změn

Rozličné učebnice managementu a ekonomie tradičně za největší nebezpečí pro firmy považují aktivity konkurence, mdlý marketing, deflaci, burzovní krachy, zemětřesení, povodně atp. Na ekonomických fakultách se posluchači nedozví nic o tom, jak poznat, kdy se úroveň arogance managementu dostane na patologickou úroveň. Na takovou úroveň kde začne ohrožovat samotnou budoucí existenci firmy.

Statistický průzkum na vybraném vzorku českých společností, které utrpí největší ztráty v důsledku nadcházejících technologických inovací, přinesl překvapivé číslo: Procento společností, kde úroveň arogance dosáhla výše ohrožující celý podnik a které současně budou nejvíce vystaveny vlivům technologických změn, dosáhlo překvapivých 95,5%.

Lze objektivně zvenčí posoudit zmíněný neblahý stav u managementů jednotlivých společností?

Je to možné a není to ani příliš obtížné. Pro názornost si představme smyšlený alegorický příklad:

Představme si, že se nacházíme v době, kdy všechna ministerstva války (obrany) u mnoha výrobců zbraní objednávají osvědčené halapartny. Současně však již 9 let jakýsi Hiram Maxim na zkušební střelnici předvádí v akci svůj nejnovější vynález: kulomet. Na jeho kulomet v akci se jezdí podívat nejrůznější delegace, vědci, technici, novináři, investoři atd. Ačkoliv se v tisku nesmí o kulometech psát, přesto vyjde několik článků odvážných novinářů popisujících testy kulometu. Dejme tomu, že při zdokonalování této revoluční technologie provedl Hiram Maxim 20.000 testů, některé z nich dlouhodobé, během kterých kulomet střílel nepřetržitě po neuvěřitelně dlouhou dobu.

Vy byste patřili mezi početné techniky a analytiky, kteří celou záležitost sledují již léta a uvědomili byste si, že výrobci halaparten budou mít problém. Vyrozuměli byste proto top managementy výrobců halaparten o této záležitosti, sdělili byste jim ohromující technické parametry nových kulometů a pozvali byste je na testy, kde se na vlastní oči mohou přesvědčit, že kulomety existují a fungují.

Vypadá to jako správný postup podle učebnice, že? Nicméně vrcholové managementy 95,5% výrobců halaparten a jejich subdodavatelů by odmítlo o záležitosti diskutovat s odůvodněním, že: „podle našich vědců žádný kulomet nemůže fungovat, protože jednotlivé vypálené střely by nepochybně do sebe narážely v té nevzhledné trubce nazývané hlaveň“. Část top managementů by zarytě mlčela, příp. odpověděla nějakými urážkami.

Příběh výše je alegorie, nicméně uvedené procento je současná česká realita.

Ponechme proto na chvíli top managementy jejich osudu a vyjmenujme si sektory, které utrpí nejtěžší ztráty. Uvedená čísla představují hrubý odhad škod/ztrát (vztaženo pro ČR):

Centralizovaná produkce a distribuce elektrické a tepelné energie – odhad škod/ztrát: 500 až 700 miliard Kč, časově rozloženo do 6-8 let.

Těžba uhlí a ropy, dovoz ropy, plynu – odhad škod/ztrát: 360 až 480 miliard Kč, časově rozloženo do 8-12 let.

Automotive – odhad škod/ztrát: 150 až 350 miliard Kč, časově rozloženo do 3-6 let.

Strojírenské a stavební podniky – odhad škod/ztrát: 50 až 220 miliard Kč, časově rozloženo do 5-12 let.

Banky, investiční a penzijní fondy – odhad škod/ztrát: 40 až 120 miliard Kč, časově rozloženo do 3-6 let.

Uvedená čísla reprezentují jednak pravděpodobné ztráty tržní hodnoty podniků, pokles hodnoty výrobních zařízení, pokles hodnoty vyrobených produktů, snížení množství produkce, snížení objemu importu, zrušené objednávky čekající na vyřízení (backlog), ztrátu hodnoty akcií, dluhopisů zasažených emitentů, nesplacené úvěry atd.

Výši škod v různých sektorech lze pochopitelně upřesnit po představení nových technologií.